Zveřejnění nominací na ceny Gypsy Spirit 2010
Sekce pro lidská práva zveřejnila nominace na ceny Gypsy Spirit 2010. Slavnostní vyhlášení cen se uskuteční 10. prosince 2010 v centru kulturního a duchovního života Pražská křižovatka. Záštitu nad projektem převzal předseda vlády České republiky Petr Nečas, předsedkyně podvýboru pro lidská práva Evropského parlamentu Heidi Hautalaová, prezident Václav Havel a exministr pro lidská práva Michael Kocáb. V průběhu večera vystoupí hudební orchestr Cigánski diabli. Slavnostní večer bude živě přenášet Český rozhlas 2 Praha od 19.00 hod., ČT24 odvysílá záznam z předávání cen dne 11. prosince 2010 od 20.05 hod..
Projekt Gypsy Spirit je zaměřen na podporu aktivního úsilí všech, kteří se podílí na zlepšení situace Romů ve své zemi. Cílem projektu je vytvořit tradici oceňování práce pro romskou komunitu, vytvořit veřejnou platformu pro prezentaci pozitivních příkladů a reálných přínosů romské komunitě a tak přiblížit široké veřejnosti aktivity organizací a jednotlivců zaměřené na podporu integrace romské menšiny do společnosti a na zlepšení její životní situace. Ceny Gypsy Spirit jsou proto zaměřeny na podporu a zveřejnění těch projektů a aktivit, které přinášejí skutečné a měřitelné výsledky, jež představují pro romské obyvatele reálnou pomoc.
Do 20. října 2010 přišlo 68 nominací, z nichž nominační komise vybírala na základě následujících kritérií hodnocení: období realizace aktivit – dlouhodobé hledisko; dosažené výsledky a jejich měřitelnost; motivační vliv na okolí a jiné projekty; jedinečnost, originalita a kreativita řešení – mimořádný přínos; pozitivní vnímání veřejností.
Nominace:
V kategorii nevládní organizace nominaci získávají:
občanské sdružení Romea,
občanské sdružení I.Q.Roma servis,
občanské sdružení Ester Zálesí.
V kategorii společnost – firma jsou nominováni:
Český rozhlas program O Roma vakeren,
Realitní skupina RPG Real Estate,
Evangelická akademie, Vyšší odborná škola sociální práce a střední odborná škola.
V kategorii ocenění pro mimoškolní vzdělávací aktivity jsou nominováni:
ZŠ Masarykova, Valašské Meziříčí,
Klub Archa, dětské centrum Šluknov,
ZŠ a MŠ Grafická, Praha 5.
V kategorii jednotlivec jsou nominováni:
Lýdia Poláčková,
Sri Khumar Vishwanathan,
Karel Holomek.
V kategorii čin roku jsou nominováni:
Projekt Ptáčata,
Úprava pietního místa v Letech u Písku,
Rozpuštění Dělnické strany.
Nominováni jsou v kategorii:
1. Ocenění pro nevládní organizaci – za realizaci konkrétního projektu zaměřeného na podporu a rozvoj romské menšiny a dosažené výsledky
• ROMEA, o. s.
Sdružení ROMEA je dobrovolným, nevládním, neziskovým sdružením občanů a právnických osob, které spojuje podpora boje proti rasismu, rozvíjení dodržování lidských práv, napomáhání k rozvoji demokracie a tolerance ve společnosti. Již několik let vykonává přenášení informací o romském světě nejen k Romům. Zejména informační server Romea.cz je ukázkovým projektem této organizace, který je neustále aktualizován a doplňuje články o zvuk i obraz. Při demonstracích neo-nacistů v roce 2009 i 2010 byla Romea.cz vždy na místě a předávala aktuální informace na úrovni profesionálního informačního mainstreamového serveru.
• IQ Roma servis, o. s.
Je nestátní nezisková organizace, která se již 13. rokem profesionálně věnuje koncepční práci na úrovni sociální inkluze. V obcích Jihomoravského kraje poskytuje sociální, právní, vzdělávací, volnočasové služby a služby v oblasti zaměstnanosti lidem ohroženým sociálním vyloučením, především Romům. V oblasti koncepční práce je častým partnerem veřejné správy, jiných neziskových organizací, škol, úřadů práce či zaměstnavatelů a to v rámci celé České republiky. Organizují školení jiných organizací a poskytují metodickou podporu, úspěšně realizují veřejné kampaně a diskusní setkání s občany, podporují principy participace Romů.
• Ester, o. s., Zálesí
Občanské sdružení Ester vynakládá dlouhodobé, mimořádné a profesionální úsilí v oblasti sociální integrace Romů do společnosti na Jesenicku. Pracovníci sdružení vynakládají mimořádné úsilí, které jde za hranici povolání a stává se posláním při pomoci stovkám klientských rodin. Realizují inovativní projekty, zejména v oblasti zaměstnanosti a sociální aktivizace rodin ve spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dětí a také projekty podporovaného a tréninkového bydlení.
2. Ocenění pro společnost – firmu – podporující projekty zaměřené na sociální pomoc a podporu romské komunity či vytváří heterogenní prostor
• Český rozhlas
V Českém rozhlase existuje romské vysílání od roku 1992. Pořad „O Roma vakeren“ (Romové hovoří) přináší každý týden aktuality a informace ze života Romů v České republice, ale i v zahraničí, informace o romské historii, kultuře, tradicích, jazyce, o romských osobnostech a kontakty na organizace zabývající se Romy. O pět let později, v roce 1997, vznikly na půdě téže instituce také čtyřjazyčné stránky www.romove.cz, které jsou pravděpodobně nejstaršími internetovými stránkami o Romech na území České republiky. Cílem projektů je podporovat romskou menšinu, zvýšit informovanost veřejnosti o Romech, zlepšit jejich mediální obraz a přispívat k dobrému vzájemnému soužití.
• Realitní skupina RPG Real Estate
Realizuje projekt Liščina v sociálně vyloučených lokalitách, jehož cílem je postupná sociální inkluze lokality a jejích obyvatel do většinové společnosti (budování pozitivní etnické identity, zlepšování pověsti lokalit, investice do oprav domů, bezpečnosti, eliminace asociálních a kriminálních jevů, budování platformy pro integraci). Díky povaze lokality (mikrolokality – 200 obyvatel) zde testujeme všechny dílčí sociální projekty, které dále aplikujeme i v dalších sociálně vyloučených lokalitách (Ostrava-Kunčičky, karviná-Nové město, Havířov-Šumbark, Horní Suchá, Orlová Poruba, atd.). Zcela inovativní je myšlenka přímého zapojení obyvatel do zlepšování kvality prostředí, v němž žijí (tzv. program Svépomoc, kdy je obyvatelům bezplatně dodán materiál na různé dílčí opravy, které sami realizují.
• Evangelická akademie Vyšší odborná škola sociální práce a střední odborná škola, Praha 4
Připravuje specializované pracovníky k výkonu odborné terénní práce v sociální oblasti, zejména pro práci s klienty žijícími v sociálně vyloučených lokalitách či lokalitách ohrožených sociální exkluzí. Dosažené odborné vzdělání posílí postavení jednotlivců, kteří pak dále přispívají ve své lokalitě či regionu a zlepšují tím vztahy s většonovou společností.Cílovou skupinou jsou osoby nad 18 let věku, v počátcích určeno hlavně pro romské studenty, nyní mají i studenty neromské případně z jiných minorit. Studenti dálkové formy studia jsou často z různých krajů ČR. Velmi dobře se uplatňují v praxi, škola je dobrou průpravou na terciální vzdělávání, řada bývalých studentů ukončila studium na VŠ.
3. Ocenění pro mimoškolní vzdělávací aktivity zaměřené na romské děti a mládež
• Základní škola Masarykova, Valašské Meziříčí
ZŠ Masarykova je jednou ze šesti škol ve Valašském Meziříčí. Škola se nachází v Krásně, a tudíž do ní spádově patří všechny romské děti školou povinné z okolních sídlišť. Pro rodiče ostatních žáků to byla zpočátku nepřekonatelná překážka a znamenala přesun jejich dětí na jiné školy ve městě. Situace (rozmazaná v médiích) se uklidnila, škola žije normálním životem, je úspěšná stejně jako dřív v mnoha celostátních a společně se zde učí děti romské s dětmi ostatními. Ve škole to funguje díky systému, který vedení školy s výchovnými pracovníky školy vypracovali. Nejvíce dětí ze sociálně znevýhodněných rodin je v 1. třídě, která čítá 10 romských dětí, 4 z majoritní většiny. Ve třídě pracuje třídní učitelka, spolu s asistentkou pedagoga. Asistentka pomáhá učitelce s výukou, pracuje s pomalejšími žáky individuálně, ale pracuje také s rodiči. V dalších ročnících I. stupně rovněž pracují asistentky. Na přítomnost asistentek ve škole je třeba vypracovat projekt, napsat žádost, starat se, abyste na ně dostali finanční dotaci a hlavně najít kvalitního člověka. Ve 2. ročníku – 6 Romů, 3. ročník – 7 Romů, 4. ročník –10 Romů, 5. ročník – 3 romské děti.
Na II. stupni vypadá situace následovně – v 6. třídách 6 romských dětí, v 7. třídách – 3 a v 8. ročníku pouze 1 chlapec, který letos vychází a bude žákem Integrované střední školy ve Valašském Meziříčí. Takže na II. stupni celkem 10 dětí ze sociálně znevýhodněných rodin. Na II. stupni jsou už žáci samostatnější, prospěch z hlavních předmětů je většinou dostatečný, neboť příprava na vyučování je minimální. ZŠ Masarykova je tedy příkladem jak inkluzivní vzdělávací systém může fungovat. Je to opět o osobním nasazení, opět o tom, že je nutná spolupráce města, školy a Romů samotných.
• Klub Archa, dětské centrum Šluknov
Klub Archa se zaměřuje na mimoškolní výchovu, má programy na podporu sociáloních kompetencí, rozvoje osobnosti, zaměřuje se na sportovní, taneční a hudební aktivity. Klub funguje pro děti a mládež ze sociálně vyloučených lokalit. Veškeré aktivity pro děti zde dělají tcela dobrovolně bez nároku na plat. Děti se zde učí základům etiky, společenskému chování, součástí kroužku jsou tvořivé dílny. Ve spolupráci se sociálním odborem Městského úřadu Šluknov realizovali v červni 2010 příměstský tábor pro děti z vyloučených lokalit, kde bylo 32 těchto dětí. Práce místního klubu je vlemi důležitá a jedinečná, neboť ve Šluknově nikdo jiný podobné aktivity neposkytuje.
• ZŠ a MŠ Praha 5-Smíchov, Grafická 13
ZŠ a MŠ Praha 5-Smíchov je nominována za skvělou, kontinuální práci pro romskou menšinu, která v centru není v ghettu, ale naopak, je v bezprostředním kontaktu s okolní komunitou. Zejména bylo oceněno setkávání dětí se staršími dámami a pány, kteří navštěvují zdejší klub pro seniory. Škola je vyhlášená svou neobyčejně pestrou nabídkou volnočasových aktivit nejen pro své žáky, ale i pro děti z okolí, a má díky tomu nedocenitelné zkušenosti s organizací zájmových činností. Díky tomu se nově vzniklé „Komunitní centrum PRÁDELNA při ZŠ a MŠ Grafická 13“ stalo velmi rychle přirozenou součástí školního a především mimoškolního dění. Do „Prádelny“ se přesunuly zájmové kroužky a aktivity, které zde našly nadstandardně vybavené zázemí pro svoji činnost – školní taneční soubory AMARE ČHAVE a CIGÁNI JDOU DO NEBE, divadelní soubor, školní hudební skupina ZAKAML´OM, brazilské bubnování, pěvecké soubory, hudební kroužek, stolní fotbal, atd.
4. Jednotlivec – který dlouhodobě svou prací přispívá ke zlepšení postavení Romů
• Lýdia Poláčková Bc.
Pochází z tradiční romské rodiny, hlásí se k romské národnosti a je součástí romské komunity. Práci romské koordinátorky vykonává jako poslání a její vztah k romské menšině je spravedlivě ochranitelský. Vybudovala v Ostravě fungující síť terénních pracovníků, asistentů pedagoga a zdravotně-sociálních pomocníků, nyní čítající 70 osob. Na těchto pozicích jsou vesměs Romové doplňující si vzdělání. Vytvořila projekty Zdravotně-sociální pracovník, Romská pečovatelka o seniory a Prostupné bydlení. Aktivně se zapojila do Komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě. Několik let byla manažerkou skupiny Romského etnika. Díky komunitnímu plánování se podařilo konkrétně definovat potřeby romského etnika v Ostravě, vymyslet opatření, jak dosáhnout požadovaných cílů vedoucí k integraci Romů v Ostravě. Spolupracuje se spoustou (nejen romských či proromských) organizací v celé ČR např. Drom, romské středisko, AJAK Karviná, Ostravská univerzita, Karlova univerzita, krajské úřady, občanská sdružení, Úřad práce Ostrava atd.. Vytvořila cyklus přednášek a prezentací na téma Romové, práce s romskou komunitou, tradice a hodnoty, komunikace s romským klientem, romské symboly atd. Přednášky mají velmi pozitivní ohlas a atmosféru. Měla příležitost přednášet sociálním pracovníkům v celé ČR, kurátorům, studentům Karlovy univerzity, zdravotním sestrám v ČR, studentům základní škol, policistům a spoustě dalších. Největším úspěchem je projekt Zdravotně-sociální asistent, protože se dostal do Koncepce Romské integrace.
• Sri Khumar Vishwanathan
Od roku 1997 se věnuje romské menšině v České republice. Jako streetworker a komunitní pracovník ve Slezské Ostravě pracoval s Romy postiženými záplavami. Spolupodílel se na utváření a uvedení do praxe metody terénní sociální práce v romské komunitě v ČR, na reformě základního školství a reformě psychologického testování dětí. Je jedním z iniciátorů vzniku a realizace projektu Vesnička soužití, v rámci něhož si 30 romských a neromských rodin svépomocí vybudovalo nový domov, o který přišly během záplav.
V roce 1998 spolu se studenty Ostravské univerzity a Masarykovy univerzity v Brně založil občanské sdružení Vzájemné soužití, jehož je předsedou a ředitelem. O rok později byl jmenován občanským členem Rady vlády ČR pro lidská práva (opakovaně v letech 2003 a 2005) a členem skupiny Bridge People UNHCR, Praha, pro konzultace s velvyslanectvími zemí EU o otázkách mezietnického soužití v ČR. Od 90. let se soustavně věnuje lidsko-právním a sociálním otázkám, terénní, komunitní a pedagogické práci, vzdělávací reformě, problematice ustavní výchovy dětí, rozvoji romské komunity v Ostravě atd.
Je nositelem řady ocenění, mezi něž patří např. Cena Františka Kriegla (1998) Charty 77 za osobní nasazení při sbližování a porozumění mezi Romy a neromy, cena Prix Irene (2003) udělená o. s. Tolerance za příspěvek ke zlepšení mezietnického soužití, cena Alice Garrigue Masaryk (2005) udělená americkým velvyslancem v ČR Williamem Cabanissem za rozvoj lidských práv a podporu sociální spravedlnosti či cena Ashoka Fellow (2007).
• Karel Holomek
Publicista, předseda nevládní romské organizace Společenství Romů na Moravě, zakládající člen Muzea romské kultury, byl konzultant pro vstup ČR do EU za Romy v tzv. „Konzultativních tělesech EU“, podnikal ve stavebních činnostech zaměstnávajících výhradně Romy, šéfredaktor romského čtrnáctideníku, Romano hangos, který už 13 let vstupuje do povědomí nejen Romů. V devadesátých letech člen Rady vlády pro lidská práva, národnostní menšiny i pro romskou menšinu. Pan Karel Holomek pochází z velmi staré romské rodiny českých Romů, jejíž členové byli decimováni v Osvětimi, usiluje o naplnění programu integrace Romů do společnosti, 20 let vede organizaci, která se snaží integraci Romů realizovat formou nejrůznějších projektů. Považuje se za politika na úrovních celostátní, regionální i lokální, protože ví, že politika rozhoduje o všem. Ve své práci se snaží přispět k dosažení systémového řešení problematiky soužití mezi romskou menšinou a většinovou společností., což se dosud nepodařilo.
5. Čin roku – který přispěl k záchraně života nebo zlepšil kvalitu života jednotlivce
• Projekt Ptáčata (dlouhodobý časosběrný projekt)
Autorka projektu a režisérka Kamila Zlatušková, producent a režisér Ladislav Cmíral.
Prvním impulsem pro vznik projektu Ptáčata byla petice. Rodiče dětí, které nejsou romské, v ní odmítli dát své potomky do stejné třídy s dětmi romskými. Autoři se rozhodli o dětech odsunutých předsudky na okraj natočit šestnáctidílný dokumentární seriál. V něm se děti díky malým kamerám staly spolutvůrci zprávy o svém životě a dávají tak majoritě šanci vidět svět „natočený“ jinak. Je naděje, že dlouhodobý časosběrný projekt může být potřebným krůčkem na cestě k lepšímu, barevnějšímu a plastičtějšímu mediálnímu obrazu menšin. Ten by měl nabourávat pozitivní i negativní stereotypní vnímání nás všech. Více na www.ptacata.cz.
• Úprava pietního místa v Letech u Písku
Ač několik českých vlád se v minulém období pokusilo uctít památku romského holocaustu a převzít zodpovědnost za úpravu pietního místa v Letech u Písku, tyto pokusy vždy ztroskotaly na nedostatečné politické vůli a finančních prostředcích určených pro odkup a přesun vepřína. Teprve vláda Mirka Topolánka souhlasila s návrhem předloženým tehdejším ministrem pro lidská práva a rozdělila úpravu pietního místa v Letech u Písku do dvou fází: úprava samotného místa a určení trvalého správce tohoto místa a řešení vepřína. Tato strategie se v době začínající finanční krize ukázala jako jediná možná a průchodná. Rozhodnutí vlády Mirka Topolánka následně potvrdila a zrealizovala vláda Jana Fischera, jmenovitě ministr pro lidská práva, ministři financí a ministři kultury obou vlád. Samotnou úpravu památníku Lety a trvalou péči byl pověřen a památník Lidice, který se svého úkolu zhostil znamenitě. Obě vlády vyslaly jasný signál vůči společnosti o důstojné uctění památky obětí romského holocaustu. Došlo tak, alespoň k částečnému vyrovnání dluhu, který česká společnost vůči Romům měla. Toto úsilí již nese svoje ovoce, měsíčně Památník Lety přichází navštívit víc jak 3 000 návštěvníků. Předpoklad daný usnesením vlády, zpřístupnit a zpopularizovat bývalý tábor v Letech u Písku, tak aby se široká veřejnost mohla dozvědět informace o tom co se na tomto místě událo, je naplněn.
• Rozpuštění Dělnické strany
Rozsudek NSS o rozpuštění Dělnické strany dne 17. února 2010 znamená průlom a to především z důvodu toho, že jasně a precizně stanovuje hranice, které žádný veřejný subjekt, zejména politické strany ve veřejném diskurzu, nemůže ve své činnosti překročit. Soud nezrušil Dělnickou stranu pouze pro její odpudivý a xenofobiní program, ale na základě příčinné souvislosti mezi verbálním projevy straníků, jejich ideologií a konkrétními projevy násilí a organizované nenávisti. Toto je ohrožení demokracie a lidských práv v ČR, toto je důvod pro zrušení jakéhokoliv politického seskupení. Rozsudek verbalizuje snahy nesčetného počtu občanských aktivistů, neziskových organizací, zástupců veřejné správy omezit aktivity DSS či podobných spolků ohrožujících demokracii a život a zdraví jednotlivců a některých skupin obyvatel žijících na našem území.